Výsledky IPP za podnikatelskou sféru v roce 2016
Odměňování – minimální měsíční mzdové tarify
Měsíční mzdové tarify byly v letošním roce sjednány ve více než 51 % podnikových kolektivních smluv (PKS). Protože někteří zaměstnavatelé sjednávají v PKS mzdové tarify s rozpětím, sleduje šetření o pracovních podmínkách pouze nejnižší hodnotu příslušného tarifního stupně.
Výsledky šetření z podnikových kolektivních smluv (PKS) v roce 2016 ukázaly, že ve srovnání s rokem 2015 došlo ke změně dynamiky meziročního srovnání vývoje měsíčních mzdových tarifů sjednaných pro 12stupňový tarifní systém. Zatímco v roce 2015 se dynamika vývoje pohybovala v rozmezí od 3,0 % do 4,8 %, kdy byl nejvyšší nárůst mzdových tarifů zaznamenán u středně příjmových zaměstnanců, v roce 2016 se růst dynamiky výrazně zrychlil v nižších tarifních stupních a dosahuje úrovně od 2,7 % do 5,8 %. V letošním roce vykazuje dynamika růstovou tendenci v 1. až 8. tarifním stupni, naopak u zaměstnanců s vysokými příjmy došlo k jejímu mírnému poklesu.
Zajímavé je srovnání minimálních měsíčních mzdových tarifů u zaměstnavatelů s nejnižší a nejvyšší úrovní těchto tarifů, kdy tarifní mzdy u zaměstnavatelů v působnosti OS dopravy dosahují ve 12. tarifním stupni pouze 20 066 Kč/měs, zatímco zaměstnancům OS pracovníků hornictví, geologie a naftového průmyslu je v tomto tarifním stupni vyplácena mzda o cca 74 % vyšší (34 820 Kč/měs).
Mzdový vývoj
Více než 66 % analyzovaných podnikových kolektivních smluv řeší oblast mzdového vývoje, z toho 1,2 % PKS formou udržení průměrné mzdy. Růst některé z forem mezd řeší v letošním roce 64,9 % PKS, což činí ve srovnání s rokem 2015 zvýšení počtu PKS o 6,4 %. Růst mezd není v podnikových kolektivních smlouvách vyjádřen jediným údajem, ale je sjednán několika různými formami – zvýšením průměrné nominální mzdy (25,6 % PKS), zvýšením mzdových tarifů (31,6 % PKS), udržením reálné mzdy (12,1 % PKS), zvýšením celkového objemu mzdových prostředků (8 % PKS), nebo zvýšením průměrné reálné mzdy (1,5 % PKS). Analýza údajů ukázala, že v roce 2016 bylo v podnikových kolektivních smlouvách, upravujících růst mezd formou navýšení průměrné nominální mzdy, dohodnuto zvýšení o 3 %. V PKS, kde sociální partneři upravují vývoj mezd formou zvýšení mzdových tarifů, činí průměrný sjednaný nárůst 3,4 %. V letošním roce tak zůstal zachován nárůst sjednaných mzdových tarifů i průměrné nominální mzdy přibližně ve stejné úrovni, jako v roce 2015. U smluv, ve kterých je mzdový vývoj sjednán formou zvýšení průměrné reálné mzdy, činí průměrný sjednaný nárůst 1,8 %.
Úroveň nejčastěji používaných příplatků
Mzdové příplatky tvoří nedílnou a důležitou součást podnikových kolektivních smluv. Šetření Informace o pracovních podmínkách se zaměřuje především na ty příplatky, které se v podnikových kolektivních smlouvách objevují nejčastěji. Mezi ně patří především příplatek za práci přesčas, za noční práci, za práci v sobotu a v neděli, za práci ve svátek a příplatek za ztížené pracovní prostředí. Pokud jde o počty PKS i průměrnou sjednanou výši příplatků, zůstávají tyto hodnoty prakticky na stejné úrovni jako v roce 2015.
Téměř 84 % podnikových kolektivních smluv sjednává výši mzdového příplatku za přesčasovou práci. V letošním roce byl sjednán příplatek za práci přesčas v pracovní den v 42,1 % PKS, za přesčas v sobotu a neděli v 30,8 % PKS a za práci přesčas bez rozlišení v 41,3 % PKS. V podnikatelské sféře byla průměrná úroveň sjednaného příplatku za práci přesčas v pracovní den 26,1 % průměrného výdělku a příplatku za práci přesčas v sobotu a neděli 48,3 % průměrného výdělku.
Ujednání o mzdovém příplatku za noční práci obsahuje 82 % podnikových kolektivních smluv, jehož minimální výše činí dle § 116 zákona č. 262/2006 Sb. nejméně 10 % průměrného výdělku. V letošním roce vyhodnotila analýza průměrnou hodnotu příplatku v podnikatelské sféře na úrovni 11,2 % průměrného výdělku u 43,2 % PKS. Tento příplatek je možné sjednat v souladu s možností danou § 116 zákoníku práce také jiným způsobem, např. v hodinových sazbách (47,7 % PKS), kdy průměrná hodnota příplatku činí 15 Kč za hodinu.
Mzdový příplatek za práci v sobotu a v neděli byl sjednán v 78,2 % podnikových kolektivních smluv. Průměrná celorepubliková výše příplatku dosáhla v letošním roce hodnoty 23,6 % průměrného výdělku (70,9 % PKS), což znamená, že její hodnota je přibližně ve stejné výši jako v roce 2015. Pokud srovnáme sjednané hodnoty tohoto příplatku v jednotlivých odborových svazech, nejvyšší úroveň příplatku je u OS pracovníků peněžnictví a pojišťovnictví, kde průměrná hodnota činí 36,9 % průměrného výdělku. Naopak nejnižší úroveň příplatku v zákonem stanovené minimální výši 10 % průměrného výdělku je u OS pohostinství, hotelů a cestovního ruchu a OS zaměstnanců poštovních telekomunikačních a novinových služeb.
Téměř 76 % podnikových kolektivních smluv obsahuje ujednání smluvních partnerů o poskytování příplatku za práci ve svátek, kdy průměrná výše tohoto příplatku činí 101,7 % průměrného výdělku.
Poskytování příplatku za ztížené pracovní prostředí bylo v letošním roce sjednáno v 59,5 % podnikových kolektivních smluv. Analýza ukázala, že v letošním roce zůstala zachována průměrná hodnota tohoto příplatku přibližně ve stejné úrovni, jako v roce 2015. V roce 2016 činí průměrná výše příplatku 7,7 Kč za hodinu (sjednáno v 45,4 % PKS), 10,6 % základní sazby minimální mzdy (sjednáno v 11,4 % PKS) nebo 10,7 % průměrného výdělku (sjednáno ve 4,3 % PKS).
Benefity a pracovní podmínky zaměstnanců
Závodní stravování
Nejrozšířenějším benefitem, který byl v letošním roce poskytován zaměstnancům v podnikových kolektivních smlouvách je příspěvek zaměstnavatele na závodní stravování. Nárok na tento příspěvek byl v roce 2016 sjednán v 96 % podnikových kolektivních smluv, což je ve srovnání s rokem 2015 nárůst o 0,5 % PKS. Z tohoto počtu více než polovina zaměstnavatelů poskytuje příspěvek na závodní stravování z nákladů, a to v korunách, nebo procentem z ceny jídla. Průměrná výše příspěvku stanoveného procentem z ceny jídla činí 54,6 % a blíží se tak maximální výši uvedené v § 24 odst. 2 písm. j) bod 4 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, v platném znění, pro uplatňování těchto příspěvků do nákladů. Korunové vyjádření ceny hrazené z nákladů zaměstnavatele činí v roce 2016 – 38 Kč za jedno hlavní jídlo. V 16,7 % PKS přispívají zaměstnavatelé zaměstnancům na závodní stravování také ze sociálního fondu nebo jiného fondu tvořeného ze zisku. Zde sjednaný průměrný příspěvek činí 13 Kč na jedno jídlo příp. 21,7 % z ceny jídla. V šetření se dále vyskytuje vzorek téměř 25 % PKS, které obsahují pouze ujednání o poskytování příspěvku na závodní stravování, ale není v nich uvedena konkrétní výše tohoto příspěvku.
V letošním roce bylo sjednáno poskytování cenově zvýhodněného stravování také bývalým zaměstnancům (téměř 15 % PKS), zaměstnancům po dobu čerpání jejich dovolené (2,5 % PKS) a zaměstnancům po dobu jejich dočasné pracovní neschopnosti (téměř 2 % PKS).
Penzijní připojištění
Další významnou součástí podnikových kolektivních smluv jsou ujednání o poskytování příspěvku na penzijní připojištění, příp. doplňkové penzijní spoření. V letošním roce toto ujednání obsahovalo 60,6 % podnikových kolektivních smluv, kdy průměrný měsíční příspěvek poskytovaný zaměstnavatelem stoupl ve srovnání s rokem 2015 o 23 Kč a činí 602 Kč. V letošním roce činí minimální výše příspěvku průměrně 463 Kč, maximální výše příspěvku je poskytována v průměrné výši 736 Kč. Analýza údajů ukázala výrazné rozdíly ve velikosti příspěvku u zaměstnavatelů v působnosti jednotlivých odborových svazů. Zatímco průměrná maximální hodnota příspěvku u zaměstnavatelů v působnosti OS textilního, oděvního a kožedělného průmyslu činí 329 Kč/měsíc, u zaměstnavatelů v působnosti OS zaměstnanců letectví je tento příspěvek téměř čtyřikrát vyšší a činí 1 250 Kč/měsíc. Šetření ukázalo, že v letošním roce došlo ve srovnání s rokem 2015 k nepatrnému nárůstu počtu podnikových kolektivních smluv, ve kterých je vyplácení tohoto příspěvku vázáno na splnění zaměstnavatelem stanovených podmínek a to o 1,3 % (sjednáno v 46,9 % PKS). V 13,3 % podnikových kolektivních smluv je tento příspěvek stanoven procentem z měsíčního vyměřovacího základu zaměstnance, jehož průměrná výše činí 3 %.
Životní pojištění
Poskytování příspěvku na životní pojištění je v letošním roce sjednáno v 23,6 % podnikových kolektivních smluv, což je přibližně stejný počet podnikových kolektivních smluv jako v roce 2015. Průměrná výše měsíčního příspěvku poskytovaného zaměstnavatelem stoupla ve srovnání s rokem 2015 o 17 Kč a činí 580 Kč za měsíc. Minimální výše příspěvku je v letošním roce poskytována v průměrné výši 468 Kč a maximální výše příspěvku dosahuje průměrné výše 686 Kč.
Sociální fond
K zabezpečení některých sociálních potřeb zaměstnanců mohou zaměstnavatelé vytvářet sociální fond, popř. mohou využít jiné sociální programy (bez rozlišení zdrojů financování). Na základě šetření vyplývá, že 35,9 % organizací ve svých podnikových kolektivních smlouvách sjednává tvorbu sociálního fondu a 16,4 % organizací vytváří jiné sociální programy. Analýza údajů ukázala, že tvorba sociálního fondu je v letošním roce nejčastěji vázána na objem vyplacených mezd, kdy jeho průměrná výše činí 1,9 %, stejně jako u jiných sociálních programů. Pokud organizace využívají příděl do sociálního fondu formou absolutní částky na jednoho zaměstnance ze zisku, činí tato částka 1 794 Kč, resp. 5 873 Kč u jiných sociálních programů. V 10,8 % podnikových kolektivních smluv umožňují zaměstnavatelé čerpat užití fondu formou osobních účtů.
Pracovní doba a dovolená
Délka pracovní doby
Délka pracovní doby je předmětem šetření v 93,8 % podnikových kolektivních smluv, z toho 64,9 % smluv uvádí jednotnou délku pracovní doby pro celou organizaci a 28,9 % smluv sjednává rozdílnou délku pracovní doby dle směnných režimů.
Analýza údajů ukázala, že v 76,9 % podnikových kolektivních smluv, které uvádí jednotnou délku pracovní doby pro celou organizaci, je sjednán týdenní fond pracovní doby v délce 37,5 hod/týden, zatímco týdenní fond pracovní doby v délce 40 hod/týden je využíván pouze v 22,1 % podnikových kolektivních smluv.
Při stanovení délky týdenní pracovní doby ve směnných režimech je v jednosměnném pracovním režimu nejčastěji využíván fond týdenní pracovní doby 40 hod/týden (82,6 % PKS), ve dvousměnném pracovním režimu fond týdenní pracovní doby 38,75 hod/týden (67,4 % PKS), v třísměnném pracovním režimu 37,5 hod/týden (94,8 % PKS) a v nepřetržitém pracovním režimu 37,5 hod/týden (86,1 % PKS).
Dovolená
Šetření Informace o pracovních podmínkách sleduje také oblast poskytování dovolené zaměstnancům nad rámec zákoníku práce, podle kterého činí základní výměra dovolené nejméně 4 týdny v kalendářním roce. V letošním roce byla poskytnuta delší dovolená v 85,8 % podnikových kolektivních smluv. Prodloužení délky dovolené o jeden týden je sjednáno v 75,7 % podnikových kolektivních smluv a 1,9 % podnikových kolektivních smluv prodlužuje délku dovolené o dva týdny. Šetření ukázalo, že pouze 8,2 % podnikových kolektivních smluv zvyšuje nárok na dovolenou ve dnech, přičemž průměrný počet dnů, o které byla tato dovolená navýšena, činí 4 dny.