Výsledky IPP za podnikatelskou sféru v roce 2025

Odměňování – minimální měsíční mzdové tarify

Měsíční mzdové tarify byly v letošním roce sjednány v méně než 38 % podnikových kolektivních smluv (PKS). Protože někteří zaměstnavatelé sjednávají v PKS mzdové tarify s rozpětím, sleduje šetření o pracovních podmínkách pouze nejnižší hodnotu příslušného tarifního stupně.
Výsledky šetření z podnikových kolektivních smluv v letošním roce ukázaly, že ve srovnání s rokem 2024 došlo ke změně dynamiky meziročního srovnání vývoje měsíčních mzdových tarifů sjednaných pro 12stupňový tarifní systém. Zatímco v roce 2024 se dynamika vývoje pohybovala v rozmezí od 6,2 % do 8,8 %, kdy byl nejvyšší nárůst mzdových tarifů zaznamenán u zaměstnanců s nejnižšími příjmy, v roce 2025 se růst dynamiky mírně zrychlil a dosahuje úrovně od 7,1 % do 8,9 %. V letošním roce vykazuje dynamika růstovou tendenci ve všech tarifních stupních, kdy je nejvyšší nárůst mzdových tarifů zaznamenán u zaměstnanců v 1.tarifním stupni.

Analýza dále ukázala, že výše minimálních měsíčních mzdových tarifů je v jednotlivých odborových svazech značně odlišná. Zatímco výše tarifní mzdy u zaměstnavatelů v působnosti OS Skla, keramiky a porcelánu dosahuje ve 12. tarifním stupni pouze 36 181 Kč/měs, zaměstnancům OS Zdravotnictví a sociální péče ČR je v tomto tarifním stupni vyplácena mzda o cca 54 % vyšší (55 600 Kč/měs).

Mzdový vývoj

Více než 75 % analyzovaných podnikových kolektivních smluv řeší oblast mzdového vývoje, z toho 0,3 % PKS formou udržení průměrné mzdy. Růst některé z forem mezd řeší v letošním roce 75,1 % PKS, což činí ve srovnání s rokem 2024 zvýšení počtu PKS o 0,4 p. b. Růst mezd není v podnikových kolektivních smlouvách vyjádřen jediným údajem, ale je sjednán několika různými formami – zvýšením průměrné nominální mzdy (18,0 % PKS), zvýšením mzdových tarifů (49,8 % PKS), udržením reálné mzdy (8,9 % PKS), zvýšením celkového objemu mzdových prostředků (12,9 % PKS), nebo zvýšením průměrné reálné mzdy (0,4 % PKS). Analýza údajů ukázala, že v roce 2025 bylo v podnikových kolektivních smlouvách, upravujících růst mezd formou navýšení průměrné nominální mzdy, dohodnuto zvýšení o 4,4 %. V PKS, kde sociální partneři upravují vývoj mezd formou zvýšení mzdových tarifů, činí průměrný sjednaný nárůst 4,5 %. U smluv, ve kterých je mzdový vývoj sjednán formou zvýšení průměrné reálné mzdy, činí průměrný sjednaný nárůst 1,8 %. V letošním roce tak došlo ve srovnání s rokem 2024 ke zpomalení růstu sjednaných mzdových tarifů o 1,5 p. b., průměrné nominální mzdy o 1,3 p. b. a průměrné reálné mzdy o 0,8 p. b.

Úroveň nejčastěji používaných příplatků

Mzdové příplatky tvoří nedílnou a důležitou součást podnikových kolektivních smluv. Šetření Informace o pracovních podmínkách se zaměřuje především na ty příplatky, které se v podnikových kolektivních smlouvách objevují nejčastěji. Mezi ně patří především příplatek za práci přesčas, za noční práci, za práci v sobotu a v neděli, za práci ve svátek a příplatek za ztížené pracovní prostředí. Pokud jde o počty PKS i průměrnou sjednanou výši příplatků, zůstávají tyto hodnoty prakticky na stejné úrovni jako v roce 2024.

Téměř 85 % podnikových kolektivních smluv sjednává výši mzdového příplatku za přesčasovou práci. V letošním roce byl sjednán příplatek za práci přesčas v pracovní den v 44,7 % PKS, za přesčas v sobotu a neděli v 31,1 % PKS a za práci přesčas bez rozlišení v 39,6 % PKS. V podnikatelské sféře byla průměrná úroveň sjednaného příplatku za práci přesčas v pracovní den 26,3 % průměrného výdělku a příplatku za práci přesčas v sobotu a neděli 46,9 průměrného výdělku.

Ujednání o mzdovém příplatku za noční práci obsahuje 82,8 % podnikových kolektivních smluv, jehož minimální výše činí dle § 116 zákona č. 262/2006 Sb. nejméně 10 % průměrného výdělku. V letošním roce vyhodnotila analýza průměrnou hodnotu příplatku v podnikatelské sféře na úrovni 12,8 % průměrného výdělku u 54,3 % PKS. Tento příplatek je možné sjednat v souladu s možností danou § 116 zákoníku práce také jiným způsobem, např. v hodinových sazbách (38,2 % PKS), kdy průměrná hodnota příplatku činí 25 Kč za hodinu.

Mzdový příplatek za práci v sobotu a v neděli byl sjednán v 80,9 % podnikových kolektivních smluv. Průměrná celorepubliková výše příplatku dosáhla v letošním roce hodnoty 23,3 % průměrného výdělku (74,7 % PKS), což znamená, že její hodnota je podobná jako v roce 2024. Pokud srovnáme sjednané hodnoty tohoto příplatku v jednotlivých odborových svazech, nejvyšší úroveň příplatku je u OS Pracovníků peněžnictví a pojišťovnictví, kde průměrná hodnota činí 47,4 % průměrného výdělku. Naopak nejnižší úroveň příplatku v zákonem stanovené minimální výši 10 % průměrného výdělku je u OS Pohostinství, hotelů a cestovního ruchu.

Více než 78 % podnikových kolektivních smluv obsahuje ujednání smluvních partnerů o poskytování příplatku za práci ve svátek, kdy průměrná výše tohoto příplatku činí 103,0 % průměrného výdělku.

Poskytování příplatku za ztížené pracovní prostředí bylo v letošním roce sjednáno v 55,5 % podnikových kolektivních smluv. Analýza ukázala, že v letošním roce zůstala zachována průměrná hodnota tohoto příplatku přibližně ve stejné úrovni, jako v roce 2024. V roce 2025 činí průměrná výše příplatku 12,2 Kč za hodinu (sjednáno v 31,2 % PKS), 10,5 % základní sazby minimální mzdy (sjednáno v 18,9 % PKS) nebo 10,6 % průměrného výdělku (sjednáno v 7,1 % PKS).

Benefity a pracovní podmínky zaměstnanců

Závodní stravování

Nejrozšířenějším benefitem, který byl v letošním roce poskytován zaměstnancům v podnikových kolektivních smlouvách, je příspěvek zaměstnavatele na závodní stravování. Nárok na tento příspěvek byl v roce 2025 sjednán v 94,6 % podnikových kolektivních smluv. Z tohoto počtu téměř polovina zaměstnavatelů poskytuje příspěvek na závodní stravování z nákladů, a to v korunách, nebo procentem z ceny jídla. Průměrná výše příspěvku stanoveného procentem z ceny jídla činí 54,8 % a blíží se tak maximální výši uvedené v § 24 odst. 2 písm. j) bod 4 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, v platném znění, pro uplatňování těchto příspěvků do nákladů. Korunové vyjádření ceny hrazené z nákladů zaměstnavatele činí v roce 2025 – 79,5 Kč za jedno hlavní jídlo. V 6,4 % PKS přispívají zaměstnavatelé zaměstnancům na závodní stravování také ze sociálního fondu nebo jiného fondu tvořeného ze zisku. Zde sjednaný průměrný příspěvek činí 20,1 Kč na jedno jídlo příp. 26,9 % z ceny jídla. V šetření se dále vyskytuje vzorek téměř 25 % PKS, které obsahují pouze ujednání o poskytování příspěvku na závodní stravování, ale není v nich uvedena konkrétní výše tohoto příspěvku.
V letošním roce bylo sjednáno poskytování cenově zvýhodněného stravování také bývalým zaměstnancům (více než 13 % PKS), zaměstnancům po dobu čerpání jejich dovolené (1,7 % PKS) a zaměstnancům po dobu jejich dočasné pracovní neschopnosti (téměř 2 % PKS).

Penzijní připojištění

Další významnou součástí podnikových kolektivních smluv jsou ujednání o poskytování příspěvku na penzijní připojištění, příp. doplňkové penzijní spoření. V letošním roce toto ujednání obsahovalo 71,3 % podnikových kolektivních smluv, kdy průměrný měsíční příspěvek poskytovaný zaměstnavatelem stoupl ve srovnání s rokem 2024 o 93 Kč a činí 984 Kč. V letošním roce činí minimální výše příspěvku průměrně 721 Kč, maximální výše příspěvku je poskytována v průměrné výši 1 217 Kč. Analýza údajů ukázala výrazné rozdíly ve velikosti příspěvku u zaměstnavatelů v působnosti jednotlivých odborových svazů. Zatímco průměrná maximální hodnota příspěvku u zaměstnavatelů v působnosti OS Pracovníků vědy a výzkumu činí 445 Kč/měsíc, u zaměstnavatelů v působnosti OS STAVBA je tento příspěvek přibližně čtyřikrát vyšší a činí 1 820 Kč/měsíc. Šetření ukázalo, že v letošním roce došlo ve srovnání s rokem 2024 k nepatrnému nárůstu počtu podnikových kolektivních smluv, ve kterých je vyplácení tohoto příspěvku vázáno na splnění zaměstnavatelem stanovených podmínek a to o 0,7 p. b. (sjednáno v 57,1 % PKS). Ve 14,4 % podnikových kolektivních smluv je tento příspěvek stanoven procentem z měsíčního vyměřovacího základu zaměstnance, jehož průměrná výše činí 3,3 %.

Životní pojištění

Poskytování příspěvku na životní pojištění je v letošním roce sjednáno v 24,2 % podnikových kolektivních smluv, což je přibližně stejný počet podnikových kolektivních smluv jako v roce 2024. Průměrná výše měsíčního příspěvku poskytovaného zaměstnavatelem stoupla ve srovnání s rokem 2024 o 28 Kč a činí 829 Kč za měsíc. Minimální výše příspěvku je v letošním roce poskytována v průměrné výši 629 Kč a maximální výše příspěvku dosahuje průměrné výše 999 Kč.

Sociální fond

K zabezpečení některých sociálních potřeb zaměstnanců mohou zaměstnavatelé vytvářet sociální fond, popř. mohou využít jiné sociální programy (bez rozlišení zdrojů financování). Na základě šetření vyplývá, že 31,2 % organizací ve svých podnikových kolektivních smlouvách sjednává tvorbu sociálního fondu a 19,0 % organizací vytváří jiné sociální programy. Analýza údajů ukázala, že tvorba sociálního fondu je v letošním roce nejčastěji vázána na objem vyplacených mezd, kdy jeho průměrná výše činí 1,5 %, podobně jako u jiných sociálních programů. Pokud organizace využívají příděl do sociálního fondu formou absolutní částky na jednoho zaměstnance ze zisku, činí tato částka 2 958 Kč, resp. 9 725 Kč u jiných sociálních programů. Ve 22,8 % podnikových kolektivních smluv umožňují zaměstnavatelé čerpat užití fondu formou osobních účtů.

Pracovní doba a dovolená

Délka pracovní doby

Délka pracovní doby je předmětem šetření v 89,3 % podnikových kolektivních smluv, z toho 58,5 % smluv uvádí jednotnou délku pracovní doby pro celou organizaci a 30,8 % smluv sjednává rozdílnou délku pracovní doby dle směnných režimů.

Analýza údajů ukázala, že v 81,8 % podnikových kolektivních smluv, které uvádí jednotnou délku pracovní doby pro celou organizaci, je sjednán týdenní fond pracovní doby v délce 37,5 hod/týden, zatímco týdenní fond pracovní doby v délce 40 hod/týden je využíván pouze v 16,6 % podnikových kolektivních smluv.

Při stanovení délky týdenní pracovní doby ve směnných režimech je v jednosměnném pracovním režimu nejčastěji využíván fond týdenní pracovní doby 40 hod/týden (87,9 % PKS), ve dvousměnném pracovním režimu fond týdenní pracovní doby 38,75 hod/týden (64,4 % PKS), ve vícesměnném pracovním režimu 37,5 hod/týden (96,6 % PKS) a v nepřetržitém pracovním režimu 37,5 hod/týden (91,5 % PKS).

Dovolená

Šetření Informace o pracovních podmínkách sleduje také oblast poskytování dovolené zaměstnancům nad rámec zákoníku práce, podle kterého činí základní výměra dovolené nejméně 4 týdny v kalendářním roce. V letošním roce byla poskytnuta delší dovolená v 89,4 % podnikových kolektivních smluv. Prodloužení délky dovolené o jeden týden je sjednáno v 77,3 % podnikových kolektivních smluv a 3,8 % podnikových kolektivních smluv prodlužuje délku dovolené o dva týdny. Šetření ukázalo, že pouze 8,3 % podnikových kolektivních smluv zvyšuje nárok na dovolenou ve dnech, přičemž průměrný počet dnů, o které byla tato dovolená navýšena, činí 4,6 dny.